Díra do světa

V kanceláři zkouší úředník svoji novou zbraň. Omylem vystřelí do stropu a kulka prolétne do dalšího patra. Po chvíli přiběhne chlápek a říká: „Ježišmarjá, co jste to udělal, vy jste střelil sekretářku pana ředitele přímo mezi nohy.”
„A stalo se jí něco?” táže se střelec.
„Ne, nic, ale pan ředitel přišel o dva prsty.”

Přijde Pepa za šéfem: „Můžete mi snížit plat?”
„Proboha, a proč?”
„Manželka mi stále připomíná, že kdybych tolik nevydělával, dávno by mi utekla!”

„Paní, vy se hlásíte jako uklízečka, ale doma máte bordel jako v tanku!”
„To je logické, proč bych doma uklízela, když tady můžu za stejnou práci dostat zaplaceno!”

Zaměstnanec volá na svého šéfa: „Pane řediteli, já jsem zatím bez problémů vydržel a dokázal žít za výplatu, kterou mi dáváte. Ale moje děti kdesi vyhrabaly, že se prý dá jíst každý den...”

Chlubí se chlápek: „Jsem stavbyvedoucí už deset let a žádná stavba mi nespadla.”
„Co prosím tě stavíš?”
„Silnice.”

Baví se dva nezaměstnaní: „Prej tě vyhodili ze zoo.”
„Hm, byl jsem asi moc pomalej. Ráno vstanu, jdu krmit. Otevřu klec a - frnk, frnk - obě želvy zdrhly!”

Potkají se dva kamarádi, jeden sedřený a druhý odpočatý. Udřený se ptá odpočatého: „Jak to děláš, brachu, že jsi tak svěží?”
„To máš jednoduchý. Zajdu k doktorovi, strčím si stovku do zadku a dostanu hned čtrnáct dní marodní.”
Zamyslí se udřený a spěchá k doktorovi. Neboť je šetrný, strčí si do zadku jen padesátku a už vidí, jak si čtrnáct dní odpočine, v nejhorším případě mu bude stačit týden. Doktor si ho prohlédne a na otázku udřeného „Jak dlouho musím marodit, pane doktore?” odpoví: „Není třeba, pane, zatím to máte jen zarudlý. Až vám to zezelená, tak přijďte.”

„Pane vedoucí, dnes jsem měla o vás v noci sen,” povídá mladá účetní.
„A co jsme dělali?”
„Nic.”
„To jo, to jsem celý já.”

Kaliankův šéf náhle zemře, Pepa vycítí příležitost a upaluje za ředitelem s nabídkou: „Co kdybych to místo šéfa vzal já?”
Ředitel kvituje nabídku s nadšením: „Já bych byl všema deseti pro, ale domnívám se, že hrobník by nesouhlasil!”

Zazvoní pošťák a paní domu je zrovna ve vaně. Rychle si alespoň před pipinou podrží pantofle, otevře a pošťák se směje.
„Čemu se smějete? Neviděl jste nikdy mokrou ženskou?”
„Ale jó, ale takhle hluboko vlezlýho chlapa vidím poprvé.”